Tomáš Duchek


O Tomášovi jsme věděli, že dělá v IT oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Studoval na SPŠE obor energetika, poté si zvolil VOŠ obor počítačové sítě. Během této doby začal pracovat ve firmě EsiT jako technik. V současnosti je mu 25 let a dělá freelancera v oboru servisů počítačů a mobilních telefonů a správce sítě ve Fakultní nemocnici Plzeň a ve svém volném čase se věnuje hudbě.

Je to správně? Chtěl bys k tomu něco doplnit?

Je to přesně tak. Mimo to pracuji také externě pro jedno výzkumné centrum na ZČU, kde mám na starost správu webu.

Proč sis vybral studium na SPŠE a následně na VOŠ?

Většina lidí na základce nevěděla, kam se bude jejich život ubírat. To rozhodně nebyl můj případ – už od mala mě zajímalo IT a technologie celkově.

Jak studium na SPŠE a následně na VOŠ probíhalo?

Na SPŠE to žádná sláva nebyla ?, mohlo to být lepší, ale i horší. Prostě takový průměr. Na VOŠ to bylo jiné. Měl jsem o obor zájem, sítě mě zajímaly, tak se to na tom projevilo.

Co Ti dalo studium na škole? Kdyby ses mohl vrátit v čase, vybral by sis znovu stejnou školu?

Rozhodně bych si vybral to samé. Studium mi vyhovovalo a bavilo mě. Samozřejmě, že škola nedá všechno, protože bez sebevzdělání to nejde. Hlavní přínos vidím v tom, že mě nasměrovala – dala mi základy, rozhled. Zjistil jsem, co mě zajímá, a vydal jsem se tím směrem.

Máš nějaké pozitivní či negativní vzpomínky na studium?

My jsme byli vždycky dobrá parta, ale pokud bych měl porovnat VOŠ proti SPŠE, tak na VOŠ to bylo asi lepší. Na VOŠ jsme nastoupili v 30 lidech a končilo nás 9. Nejvíc to lítalo ve druháku, v prváku dost lidí odešlo, protože zkrátka zjistili, že ten obor není pro ně. Na SPŠE, kam jsem nastupoval v roce 2007, jsme byli první ročník, který nastupoval bez přijímaček, takže tam toho vylítalo taky dost. Pamatuji si, že museli jednu celou třídu dokonce zrušit a ty zbylé žáky rozházet do ostatních tříd.

Máš pocit, že se VŠ a VOŠ od sebe liší?

Rozdíl to určitě je. Jak v náročnosti, tak v přístupu učitelů. Tím, že je na VOŠ v jedné třídě méně studentů, je tam daleko osobnější přístup učitelů, což mi vyhovovalo. Na VŠ jedeš hodně sám za sebe, naproti tomu na VOŠ jsme ve třídě hodně spolupracovali.

Co si myslíš o názoru, že čím víc budeš studovat, tím lepší a lépe placenou práci dostaneš?

Možná částečně, ale jsem přesvědčen, že hodně dělá praxe. To, že vylezu z VŠ, neznamená, že si ze mě lidově řečeno „někdo sedne na zadek“. Pro firmy je daleko důležitější, co člověk opravdu umí a kde pracoval před tím, než to, jaký má papír. Myslím si, že pokud chce být člověk úspěšný, tak je určitě důležité projevit nějakou iniciativu nad rámec školy.

V tom vidím další výhodu VOŠ: Jeden semestr probíhal tak, že jsme měli 4 dny praxe (prostě v práci) a 1 den školy. Tyhle 3 měsíce mi daly v určitých věcech víc, než škola za celé 3 roky. Myslím si, že praxe je hodně důležitá, a vůbec nechápu, proč od toho některé školy upouštějí.  A teď nemluvím jen o VOŠ/VŠ, ale i o středních školách.

Ty jsi začal pracovat během studia VOŠ. Jak si to zvládal, byl to pro tebe hodně velký šok přejít ze školního prostředí do práce?

Tím, že školní režim VOŠ je střední škole hodně podobný – do odpoledne je škola a večer má člověk volno – tak se práce se školou dala skloubit dohromady. Jen jsem musel dohánět nějaké věci o víkendu, popřípadě večer. Co se týče času, nedá se říct, kolik hodin jsem se učil. Bylo to sice pravidelně, ale rozhodně ne denně, natož denně několik hodin.

Jaká byla tvoje cesta ze školních lavic do Fakultní nemocnice Plzeň?

Do nemocnice jsem se dostal díky kamarádovi ze SPŠE, který tam měl praxe a po škole tam nastoupil. Po nějaké době se tam uvolnilo místo, tak jsem si tam zaslal svůj životopis, byl na pohovoru a na jeho základě mě vzali.

Dá se při studiu na VOŠ už pracovat –  alespoň na poloviční úvazek?

Dá, měl jsem to tak. Jednoduše jsem po škole vyrazil do práce. Samozřejmě je to individuální, ale dost mi vycházeli vstříc, takže se na všem dalo domluvit.

Co je náplní Tvojí práce ve FN?

Jsem v oddělení vývoje a správy aplikací, kde se primárně starám o klinický systém FN. Občas něco naprogramuji – aktuálně pracuji na aplikaci pro centrální sterilizaci operačních nástrojů.

Máš v plánu nějaké další studium nebo případně jiné pracovní cíle?

Zatím, co se týče studia, ne a ohledně práce… Práce ve FN mě velmi baví, je různorodá a není dne, kdy bych se nedozvěděl něco nového. Nedokážu asi odpovědět, prostě jsem, co se týče práce, spokojený.

Kolik hodin pracuješ? Můžeš pracovat i „Home office“?

Klasicky 8 hodin denně v práci a „Home office“ nelze, a mně to tak vyhovuje, protože bych se k práci doma asi nedokopal. Snažím se si práci ani netahat domů, i když to občas nejde, protože někdy člověku něco tolik leží hlavě, že se k tomu ještě večer vrátí (dodává Tomáš s humorem).

V čem programuješ?

Zatím v programovacím jazyce Java, ale v budoucnu mám v plánu i C#.

Vryli se ti do hlavy nějaký oblíbení učitelé?

Například při studiu na SPŠE pan Moravec, který učil číslicovou techniku, dokázal látku opravdu skvěle podat a dalo se to snadno pochopit. Dal mi dobré základy a rád na něj vzpomínám.

A na VOŠ to byl určitě pan Lahoda, jeho hodiny byly zajímavé, dokázal vše vysvětlit a věděl, o čem mluví. Pak určitě pan Hajšman, za mě také velký odborník.

Co se týče programování, tak to byl pan učitel Vlna, díky němu jsem pochopil úplně první základy Javy a také to byl vedoucí mé absolventské práce.

Děkujeme Tomášovi, který nám předal autentické zkušenosti ze studia na naší škole a poskytl náhled na pracovní náplň IT pracovníka ve FN Plzeň. Doufáme, že se mu i nadále bude dařit.

Michal Kufner a Martin Kopáček